Inspektorát bezpečnosti práce – co řeší, jaké má pravomoci, kompetence, a jak podat stížnost nebo podnět ke kontrole?

Inspektorát bezpečnosti práce není zcela správný název pro tento úřad. Celý správný název je Státní úřad inspekce práce (zkratka SÚIP). Jedná se o úřad, který je veden Ministerstvem práce a sociálních věcí a jeho hlavním úkolem je kontrolovat, zda podnikatelské subjekty dodržují povinnosti týkající se pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále jen BOZP). Jaké má pravomoci a co je v jeho kompetencích?

To věe se dozvíte v níže uvedeném článku ze serveru BOZP,cz

https://www.bozp.cz/aktuality/inspektorat-bezpecnosti-prace-co-resi/

Načasovaný problém

     Největší strach má v dnešní době velká část české společnosti z migrantů, kteří u nás v podstatě nejsou, naprostá většina z nich se k nám nechystá a naši zem berou maximálně jako transitní při své cestě „za lepším“, tedy například do Německa, Francie či Anglie.
     Podstatně reálnější hrozbou jsou legální či nelegální ubytovny pro zahraniční agenturní zaměstnance, kterých je, zvláště v průmyslových městech jako je Plzeň nebo Tachov, již v tuto chvíli obrovské množství.
     Cizinci již dnes mají svůj stálý podíl na kriminalitě, ale to nejhorší nás teprve čeká. Ekonomická recese, která se podle odborníků blíží, totiž v první řadě bude znamenat ztrátu pracovních míst právě pro nekvalifikované agenturní zaměstnance. Podle zkušeností z minulé ekonomické krize pak tito lidé ve velké míře skončí nejen bez práce, ale i bez prostředků na cestu domů a samozřejmě i na ubytování. V tu chvíli lze předpokládat právě výrazný nárůst kriminality, převážně v oblasti majetkové a násilné trestné činnosti.

Kolik je zde cizinců?

     Dle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 v našem kraji legálně 31.500 cizinců a další tisíce nelegálně, z čehož zhruba polovina žije v Plzni. Jejich počet stále narůstá, v roce 2017 zde bylo legálně 29.500 cizinců a v roce 2016 27.500 cizinců. Dle ČSÚ se tak jedná o třetí největší podíl mezi kraji ČR. Největší zastoupení cizinců bylo mapováno v Hlavním městě Praze a Karlovarském kraji. 

Víme kdo tu přesně je? 

     Velkým problémem jsou cizinci s falešnými doklady. Mnohokrát jsme informovali o raziích cizinecké policie například v montovnách na Borských polích, při kterých byly často zjištěny falešné doklady i u více než poloviny kontrolovaných cizinců.

     V minulosti jsme také informovali o rozbití gangu, který cizincům z Ukrajiny, kteří do Čech přicestovali jako turisté, opatřovali za úplatu falešné ID karty rumunských státních příslušníků. Devět osob bylo tehdy obviněno z trestných činů padělání a pozměnění veřejné listiny a napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky.
     U cizinců s falešnými doklady hrozí, že pokud něco spáchají, jsou prakticky nevypátratelní, protože nikdo neví kdo jsou, či z které země vůbec přijeli.  

Rýsuje se řešení?

     Jak jsme již včera uvedli, proběhla v Plzni blesková návštěva ministra vnitra – mimo viditelnou část, jako byla návštěva na Krajském ředitelství Policie ČR, nové stanici Městské policie na Doubravce, požární stanici Košutka a kontrola ubytovny, proběhla i jednání, která přinesla i návrhy konkrétních kroků k řešení bezpečnosti v Plzeňském kraji.
     Ministr si odvezl návrhy legislativy týkající se zvýšení pravomocí Policie a to jak státní tak městské. Bylo dohodnuto, že budou osloveny policejní složky v zemích, odkud pocházejí problémoví cizinci, aby do Plzně poskytli své policisty v rámci zahraniční policejní spolupráce. Tito policisté by měli sloužit s našimi policisty a dohlížet na své krajany a zároveň v případě problému pomáhat s komunikací, ale například i s vyhoštěním. 
     K tomu má pomáhat i novela zákona, která se v nejbližších dnech objeví ve sněmovně, a který má podstatně urychlit proces vyhoštění problémových cizinců a také by měl zkrátit dobu rozhodování soudů. 
     Dále bylo dohodnuto, že budou legislativci pověřeni, aby se zabývali možností, jakým způsobem znovu zavést zrušený zákon umožňující zákaz pobytu. Ten v minulosti zajišťoval, že v případě opakovaného páchání přestupku mohl být člověku, který nemá trvalé bydliště (například) v Plzni, zde zakázán pobyt. Tento zákon byl v minulosti městskou policií velmi chválen jako velmi účinný nástroj zvláště v případě osob, v jejichž případě byly tresty v podobě pokut neúčinné. Bohužel byl tento zákon nedávno na základě stížnosti pro údajné porušování lidských práv zrušen. 
     Připravované zákony by se měly zabývat i zodpovědností pracovních agentur a zaměstnavatelů za zde pracující cizince. Měl by vzniknout fond, do kterého by tito měli přispívat, a ten by měl být použit na úhrady škod, které zde dovezení dělníci napáchají, a také na hrazení jejich cesty do země původu v případě ztráty zaměstnání. Agentury a zaměstnavatelé by tak měli nést nejen zisk, ale i zodpovědnost. 
      Navíc je třeba připravit krizový scénář pro případ ekonomické krize, kdy zaniknou pracovní místa, aby existoval způsob jak zajistit návrat cizinců do jejich vlasti.
      V rozhovoru s radním pro bezpečnost Zrzaveckým zaznělo i to, že veřejnost je právem nedůvěřivá ke snahám o zlepšení bezpečnostní situace v Plzni, a že právě proto musí přijít viditelné a rázné kroky k její nápravě.

zdroj: Krimi Plzeň

Ubytovny, ubytování.

Stejně jako u agentur i zde bude formulář pro přidávání nového ubytování a následně pak seznam a podrobnosti s hodnocením a diskuzí k jednotlivým ubytovacím místům (ubytovny, penziony, nocleharny, soukromé byty pronajímané k ubytování zahraničních agenturních dělníků.

Agentury – přidat, hodnotit.

Zde bude formulář pro přidávání pracovních agentur, seznam přidaných agentur s hodnocením a po kliknutí na agenturu stránka s podrobnostmi, hodnocením a diskuzí o ní.

Zákony, vyhlášky a nařízení, která se vztahují k pobytu a zaměstnávání agenturních pracovníků

Zde najdete přehledně všechny nařízení vztahující se k zaměstnávání a pobytu zahraničních dělníků v ČR.

AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ – STRUČNÉ INFORMACE A ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI

• Agenturní zaměstnávání, agentura práce a agenturní zaměstnanec obecně

Agenturní zaměstnávání je forma závislé práce, která představuje flexibilní formu zaměstnávání, kterou upravuje ust. § 307a – § 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále též jen jako „zákoník práce“ či „ZPr“). Jedná se ve své podstatě o „pronájem“ pracovní síly, kdy agentura práce v pozici zaměstnavatele dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, který je tzv. uživatelem, a to na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti. Takový zaměstnanec je pak označován za „agenturního zaměstnance“. Agenturou práce se může na základě svého návrhu stát fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky uvedené v ust. § 58 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění a získá povolení od generálního ředitelství Úřadu práce (spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a souhlasné stanovisko Ministerstva vnitra ČR. Aktuální podrobné informace jsou dostupné na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace), kde je rovněž k dispozici evidence agentur práce. Agenturním zaměstnancem je člověk (fyzická osoba) zaměstnaný u zaměstnavatele, který je agenturou práce a na základě ujednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti má na straně jedné závazek tomuto svému zaměstnanci zajistit práci u jiného zaměstnavatele jako uživatele a agenturní zaměstnanec má na straně druhé závazek tuto práci konat osobně podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, která je uzavřena mezi agenturou práce a uživatelem. Naopak tzv. „kmenovým zaměstnancem“ je zaměstnanec, který vykonává práci u svého zaměstnavatele (nikoliv jako uživatele). Mezi uživatelem a agenturním pracovníkem neexistuje žádný pracovněprávní vztah, tento existuje pouze mezi agenturou práce a agenturním zaměstnancem.

• Vybraná práva a povinnosti agentury práce

povinnost zajistit pro dočasně přiděleného agenturního zaměstnance u uživatele nejméně shodné pracovní a mzdové podmínky jako má nebo by mohl mít srovnatelný kmenový zaměstnanec uživatele (podle kvalifikace a délky odborné praxe); povinnost zajistit, aby agenturní zaměstnanec nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán jako kmenový zaměstnanec; povinnost zajistit, aby agenturní zaměstnanec nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce; právo přidělit agenturního zaměstnance na základě pokynu, který však musí obsahovat název uživatele, místo výkonu práce u uživatele, dobu trvání dočasného přidělení, určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat agenturnímu zaměstnanci práci a kontrolovat ji, podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce a informaci o pracovních a mzdových/platových podmínkách srovnatelného kmenového zaměstnance (podle kvalifikace a délky odborné praxe); povinnost k náhradě újmy (škody nebo nemajetkové újmy), která agenturnímu zaměstnanci vznikne při plnění pracovních úkolů u uživatele nebo v přímé souvislosti s nimi; právo na tzv. regresní nárok za uživatelem z titulu uhrazené újmy (škody nebo nemajetkové újmy) pokud je dána podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále též jen jako „občanský zákoník“) nebo je-li tak sjednáno v dohodě o dočasném přidělení, kterou agentura práce uhradila agenturnímu zaměstnanci podle předchozího bodu, tj. která tomuto agenturnímu zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v  přímé souvislosti s  tím u uživatele a kterou agentura práce uhradila, nedohodnou-li se agentura práce a uživatel jinak; – – – – – – povinnost k  náhradě škody, která byla uživateli způsobena agenturním zaměstnancem; právo na tzv. regresní nárok za agenturním zaměstnancem z  titulu uhrazené škody, kterou způsobil agenturní zaměstnanec uživateli, pokud je dána podle občanského zákoníku, a to v  návaznosti na ust. § 250 – 264 ZPr; povinnost přidělovat téhož agenturního zaměstnance k  výkonu práce u téhož uživatele pouze na dobu maximálně 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, vyjma případu, kdy o dobu delší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců požádá agenturu práce sám agenturní zaměstnanec nebo jde-li o výkon práce na dobu náhrady za zaměstnankyni uživatele čerpající mateřskou/rodičovskou odvolenou nebo za zaměstnance čerpajícího rodičovskou dovolenou; právo na výpověď z pracovního poměru či z dohody o pracovní činnosti s agenturním zaměstnancem, případně právo na okamžité zrušení pracovního poměru či dohody s  agenturním zaměstnancem v  případě porušení pracovních povinností agenturního zaměstnance u uživatele, ke kterému byl přidělen; právo na zrušení pracovního poměru agenturního zaměstnance ve zkušební době; agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k  výkonu práce pro práci v  podzemí hlubinných dolů nebo takové druhy prací, k  jejichž výkonu postačuje nižší stupně vzdělání než střední vzdělání s  maturitní zkouškou s  výjimkou následujících druhů prací podle kvalifikace zaměstnání (CZ-ISCO) – (524) Ostatní pracovníci v  oblasti prodeje, (721) Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci, (722) Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, (723) Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), (741) Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení, (751) Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci, (753) Výrobci oděvů, výrobků z  kůží a kožešin a pracovníci v  příbuzných oborech, (812) Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů, (814) Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z  pryže, plastu a papíru, (815) Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků, (816) Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků, (818) Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení, (821) Montážní dělníci výrobků a zařízení, (833) Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají a (834) Obsluha pojízdných zařízení. • Vybraná práva a povinnosti uživatele – – – – povinnost zajistit pro dočasně přiděleného agenturního zaměstnance nejméně shodné pracovní a mzdové podmínky jako má nebo by mohl mít srovnatelný kmenový zaměstnanec uživatele (podle kvalifikace a délce odborné praxe); právo agenturnímu zaměstnanci po dobu jeho dočasného přidělení ukládat pracovní úkoly, organizovat jeho práci a dávat mu k  tomu účelu pokyny; právo vysílat agenturního zaměstnance na pracovní cesty v  případě, že se tak agenturní zaměstnanec dohodl s  agenturou práce v  rámci pracovní smlouvy či na základě souhlasu s  jednotlivými cestami, přičemž cestovní náhrady zaměstnanci vyplácí agentura práce jako zaměstnavatel, nedohodne-li se uživatel s  agenturou práce v  dohodě o dočasném přidělení agenturního zaměstnance jinak; právo k náhradě škody po agentuře práce, která poskytne uživateli agenturního zaměstnance, který nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce (stanovené právními předpisy či uživatelem) a tento agenturní zaměstnanec v  důsledku této skutečnosti způsobí uživateli škodu;

AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ – PRÁVNÍ ÚPRAVA A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY:

• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále též jen jako „ZoZ“) Zákon upravuje zabezpečování státní politiky na úseku zaměstnanosti. V ust. § 14 – § 17 ZoZ nalezneme obecná ustanovení o zprostředkování zaměstnání. Základní právní úpravu zprostředkování zaměstnání agenturami práce následně nalezneme v ust. § 58 – 66 ZoZ. Zákon například vymezuje podmínky pro získání povolení ke zprostředkování zaměstnání, činnosti agentur práce, povinného pojištění agentur práce, povinného vedení evidencí, složení povinné kauce apod. V ust. § 125 – § 141b ZoZ je upravena kontrolních činnost správních orgánů na úseku zaměstnanosti, do které spadá i kontrola agentur práce a dále přestupky na úseku zaměstnanosti týkající se jak agentur práce, agenturních zaměstnanců, tak i uživatelů. (http://zakonyprolidi.cz/cs/2004-435)

• zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v platném znění (dále též jen jako „ZVPS“) Zákon se dotýká forem zprostředkování zaměstnání podle ust. § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ, tj. za účelem výkonu jejich práce pro uživatele (jinou právnickou nebo fyzickou osobu, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení), a to v návaznosti na tzv. jednotná kontaktní místa, která jsou zacílena na pomoc zejména podnikatelům v oblasti poskytování služeb v rámci jednotného evropského trhu a k podání žádosti o povolení zprostředkování zaměstnání (viz k tomu např. odkazem http://www.mpo.cz/dokument70853.html). (http://zakonyprolidi.cz/cs/2009-222)

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále též jen jako „ZPr“) Zákon se vztahuje na činnost agentur práce při zprostředkování formou agenturního zaměstnávání. Konkrétně v ust. § 307a – § 309 ZPr stanovuje pravidla pro agenturní zaměstnávání. Současně se jedná o základní pracovně-právní předpis vymezující práva a povinnosti nejen zaměstnavatelů a zaměstnanců obecně, ale i agentur práce, uživatelů a agenturních zaměstnanců v rámci výše uvedených ustanovení. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262)

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti o ochrany zdraví při práci, v platném znění (dále též jen jako „BOZP“) Zákon se v návaznosti na zákoník práce vztahuje na problematiku bezpečnosti o ochrany zdraví při práci zaměstnanců jako stavu pracovních podmínek eliminujících vliv nebezpečných a škodlivých faktorů pracovního procesu nebo prostřední na zaměstnance, tj. i agenturní zaměstnance. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-309)

• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění (dále též jen jako „ZIP“) Zákon upravuje způsob a podmínky kontroly soukromoprávních vztahů mezi subjekty agenturního zaměstnávání, tj. agenturou práce, agenturním zaměstnancem a uživatelem. V ust. § 20a a ust. § 33a ZIP jsou uvedeny přestupky (fyzických osob) a správní delikty (právnických osob) na úseku agenturního zaměstnávání. (http://zakonyprolidi.cz/cs/2005-251)

• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též jen jako „SpŘ“) Zákon je procesním předpisem pro správní řízení, kterým je i žádost o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání podle ust. § 60 ZoZ. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500)

• zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění (dále též jen jako „CizZ“) Zákon upravuje podmínky vstupu cizince (agenturního zaměstnance cizí státní příslušnosti) na území České republiky a vycestování cizince z území, stanovuje podmínky pobytu cizince na území České republiky a dále vymezuje působnost Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničí ČR a Policie České republiky v této oblasti státní správy. Cizincem je podle ust. § 1 odst. 2 CizZ fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie (viz k tomu např. odkazem http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-informace-pro-cizince.aspx nebo konkrétněji pododkazem výše uvedeného odkazu http://www.mvcr.cz/clanek/informace-prozamestnavatele.aspx) (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-326) • nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat Jedná se o nařízení Vlády ČR omezující možnost agenturního zaměstnávání občanů z nečlenských zemí Evropské unie k ust. § 64 ZoZ, podle kterého agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro vybrané druhy prací dle klasifikace zaměstnání uvedené v tomto nařízení. (http://zakonyprolidi.cz/cs/2009-64)

UBYTOVÁNÍ AGENTURNÍCH ZAMĚSTNANCŮ – PRÁVNÍ ÚPRAVA A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY:

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále též jen jako „o. z.“) Ust. § 2326 – § 2331 o. z. smlouvu o ubytování (o přechodném nájmu) na základě které se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodné ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby s ubytováním spojené ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popř. ve lhůtě obvyklé. Ust. § 2201 – § 2299 o. z. dále upravuje smlouvu o nájmu, resp. smlouvu o nájmu bytu/domu, na základě které se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt nebo dům k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Rovněž upravuje podnájem. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89)

• zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění (dále též jen jako „ŽivZ“) Zákon upravuje podmínky získání živnostenského oprávnění pro obor podnikání „Ubytovací služby“ jako činnosti náležející do živnosti volné (Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) podle ust. § 25 ŽivZ. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455)

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále též jen jako „ZDP“) Zákon upravuje zdanění příjmů z ubytování a nájmu (viz k tomu např. metodický pokyn Finanční správy – Generálního finančního ředitelství ke zdanění příjmů z ubytování a nájmů (http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Ubytovani_nebo_najem_EET_verejnost.pdf) (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586)

• zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále též jen jako „ZMP“) Zákon upravuje místní poplatky zejména poplatek z ubytovací kapacity dle ust. § 1 písm. e) a ust. § 7 ZMP, který mohou obce a města vybírat v zařízení určených k přechodnému ubytování za úplatku. (http://zakonyprolidi.cz/cs/1990-565)

• zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění (dále též jen jako „CizZ“) Zákon upravuje mj. podmínky pobytu cizince (agenturního zaměstnance cizí státní příslušnosti) na území České republiky a dále vymezuje působnost Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničí ČR a Policie České republiky v této oblasti státní správy. Cizincem je podle ust. § 1 odst. 2 CizZ fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie (viz k tomu např. odkazem http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-informace-procizince.aspx nebo konkrétněji pododkazem http://www.mvcr.cz/clanek/informace-pro-zamestnavatele.aspx). (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-326) výše uvedeného

• zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, v platném znění (dále též jen jako „ZET“) odkazu Zákon upravuje práva a povinnosti a postupu uplatňované při evidenci tržeb vč. elektronické evidence tržeb (EET). (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-112) • zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dále též jen jako „SpotřZ“) Zákon upravuje práva spotřebitelů na straně jedné a povinnosti podnikatelů při podnikání na straně druhé. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634)

Ministr vnitra přijel do Plzně řešit situaci se zahraničními pracovníky, stal se i svědkem zadržení hledaného muže

Ministr vnitra Jan Hamáček při návštěvě Plzně s radním pro bezpečnost Martinem Zrzaveckým a šéfem městské organizace ČSSD Michalem Chalupným. Foto: Richard Beneš

Především problematice zahraničních pracovníků v Plzni a působení pracovních agentur zasvětil svoji první návštěvu Plzně ve funkci ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kuriózní situace pak nastala v okamžiku, kdy ministr společně s policisty vyrazil na kontrolu ubytovny v ulici Na Rybníčku v Plzni Doubravce. Stal se totiž svědkem zadržení jednoho mladého muže, na kterého byl vydán příkaz k zatčení. Z ubytovny, kde muž pobýval, putoval rovnou do policejní cely.

Ministr Jan Hamáček připustil, že se Plzeň, Mladá Boleslav, Pardubice, Kvasiny a některá další průmyslová města, kde pracuje větší množství cizinců, potýká se zhoršenou bezpečnostní situací. Tu by mohlo zlepšit posílení mezinárodní policejní spolupráce. „Chtěli bychom využít zkušeností kolegů policistů ze zemí, jejichž občané zde nejčastěji působí. Loni na podzim jsme udělali pilotní projekt v Mladé Boleslavi, kde se nám velmi osvědčili polští a slovenští policisté. Budu teď jednat s policejním prezidentem o využití dlouhodobějších pobytů policistů z Polska, Bulharska a ze Slovenska, aby pomohli našim policistům při kontaktu s cizinci. Zároveň by měli být k dispozici i těm zahraničním pracovníkům, kteří se často stávají obětmi trestných činů,“ uvedl ministr Hamáček.

Na dotaz našeho serveru zatím ovšem ministr nedokázal odpovědět, kdy konkrétně se Plzeň a okolí dočká takových zahraničních policistů. „Je to běh na delší trať. Pokud bude souhlas z polské strany, budeme to chtít zvládnout co nejrychleji. My také posíláme naše policisty do zahraničí pokud je potřeba a doufám, že to bude zajímavý projekt i pro naše zahraniční partnery,“ uvedl ministr vnitra.

Po Plzni doprovázel ministra Hamáčka také radní města pro oblast bezpečnosti Martin Zrzavecký (ČSSD). Ten zmínil, že se v Plzni uvažuje o založení nadačního solidárního fondu, do něhož by přispívaly firmy a agentury zaměstnávající ve městě cizince. Peníze z fondu by pak sloužily k řešení sociálních problémů a k zajištění bezpečnosti v souvislosti se zahraničními pracovníky ve městě.

„Některé firmy už předběžně slíbily, že by se projektu s vytvořením fondu zapojily. Existují tady i některé, převážně české pracovní agentury, které jsou členy asociace agentur a dodržují etický kodex. Pak jsou bohužel další agentury, které se pohybují v šedém až černém trhu a s těmi se nedá jednat, to jsou lumpové,“ zmínil Zrzavecký.

Ministr vnitra by chtěl problémy s cizinci řešit především úpravou legislativy ve vztahu k pracovním agenturám. „Ve druhém čtení ve Sněmovně je v současné době novela zákona o pobytu cizinců. Věřím tomu, že pokud projde Poslaneckou sněmovnou, bude to velmi důležitý krok dopředu,“ řekl ministr. Agentury by podle jeho slov měly nést větší odpovědnost za to, jak se tady jejich pracovníci chovají. „Je třeba najít řešení, aby se zamezilo tomu, co už se tady jednou stalo. Pokud dojde k ochlazení ekonomiky a následnému propouštění, aby tady ti lidí nezůstávali bez prostředků. Stát a samospráva by pak musely na vlastní náklady tyto lidi posílat do jejich domovů,“ vysvětlil Hamáček.

Ministr vnitra si na Doubravce prohlédl také novou služebnu městské policie. Foto: Miroslav Sedláček

„Pokud tady bude konkrétní zahraniční zaměstnanec dělat problémy, tak jeho firma by měla zařídit, aby se vrátil do své domovské země. Agentury na svých zaměstnancích vydělávají, je to jejich byznys, tak by za ně měly mít i zodpovědnost. Nikdo nechce zakázat agentury, ta pracovní síla je nutná, ale musí tady být odpovědnost těch firem, když sem ty pracovníky přivezou,“ uvedl předseda městské organizace ČSSD Michal Chalupný.

Podle Chalupného se ministr vnitra seznámil i s dalším plzeňským problémem, kterým je nechvalně proslulá soukromá budova Carimexu na Rokycanské třídě, kde se zdržuje v otřesných podmínkách až několik desítek bezdomovců a dalších sociálně slabých osob. „Ministr se seznámil s tím, jak má policie svázané ruce při kontrolách takových objektů. I v tomto případě je třeba upravit legislativu pro vstup policie do soukromých objektů,“ dodal Michal Chalupný.

Zdroj: https://www.plzen.cz/ministr-vnitra-prijel-do-plzne-resit-situaci-se-zahranicnimi-pracovniky-stal-se-i-svedkem-zadrzeni-hledaneho-muze/